Ahoj, možná bych nás měla nejprve představit. Jsme dvě 17-ti leté holky, které strašně milují Tokio Hotel. Já jsem Nicky, mám strašně ráda Billa a Toma. Georgína Kelly zase obdivuje Georga. Ve škole nás mají za divný, když je poslouháme, ale nám to nevadí. Teď budeme končit střední školu a přemluvili jsme rodiče, aby nás nechali jet do Německa. Němčinu ovládáme dobře, takže to nebyl problém.
Teď ještě, jak vypadáme. Já mám hnědé vlasy a zelené oči a jsem poměrně vysoká. Vůbec nenosím sukně. Georgína má taky normálně hnědý vlasy, ale barví si je na červeno a modrý oči. Obléka se podobně jako Bili a Georg má podle něj účes.
Dneska, když jsme zase kecali na chatu nás napadl šílenej nápad. Budeme si hrát, že s nimi čekáme děti. Pubertální nápad. Ale dobrej. Tak jsme hned začali. Navzájem jsme si psali, jestli kopou, jestli chtějí tatínka a tak. Já prý budu mít dvojčátka a nebudu vědět, kdo je táta, Bill nebo Tom. Georgína začla hned říkat malímu Georgovi Macíček a já jim dvojčátka. Takhle jsme blbli poměrně dlouho.
Druhý den
Buzerace, jako vždy. Divíme se, že je to ještě baví. Sedneme si do poslední lavice a ignorujeme je. Bavíme se o Tokio Hotel, jak jinak. Naštěstí poslední týden ve školním roce končíme vždycky po páté vyučovací hodině, tak jdeme brzo domů. Vlastně ne. Ještě se půjdeme vyblbnout. Vyblbneme se a zbytek dne prosedíme na chatu.
Nicky
tahle povídka je megácká