Hraje k tomu Tokio Hotel ,,Ich brech aus"
S Georgem jsme se začali líbat.Nechtěl se ode mně odlepit.Byl přisátej jako přísavka.Odtrhnu se a odemknu.Jdeme k nám.Posadí se na postel a prohlíží si můj pokoj.,,Ty jo takovejch obrázků"Kouknu na něj a nic neříkám.,,je vidět,že máš naši skupinu ráda.Hlavně asi mě co?"zeptá se a já stojím v kuchyni jako opařená.Georg uvidí na poličce dopis v obálce nezalepený a vezme ho do ruky.,,Georgi to neber do rukou to je moje osobní."křiknu.Ten mi nevěří a stejnak ho vyndá ten dopis a přečte si ho.,,bylo by lepší kdybys to nečetl,není tam nic zajímavého.Georg mě nevnímá.Je do toho tak zažraném.,,To jsi psala ty?"ozve se z pokoje.,,Jo a proč se ptáš?Je tam něco tobě nevyhovující?"Chvíli je klid.Georg jde ke mně,,,Víš moc hezky je to napsaný.Moc se mi líbí tvůj slohový projev.Chápeš mě?Jo ty chceš říct,že se ti to líbí.?Jasně hodně mě to vzalo."Vezmu sklenici vody a chlejstnu ji na něj.,,Co to děláš jsi normální?tiše s zasměju.,,Jsem úplně normální.Jen jsem tě potřebovala probudit.Nejsi ve snu ,ale ve skutečnosti."Georg se na mě koukne a nic neříká.Vyběhne ven a za chvíli stojí přede mnou .Drží v ruce tašku a v ní nějaké věci..,,Na co to máš?Já tu budu bydlet vzal jsem si svoje věci."poví mi a už si to nese do pokoje.,,Georgu já ti vysvětlím ten obsah toho dopisu."Posadíme se na postel .,,tak povídej jsem zvědavý."řekne a už poslouchá.
,,Víš jak jsem přijela domů,tak jsem cítila strašný prázdno.Myslela jsem,že tě už nikdy neuvidím.Láska ke klukovi z plakátu brzy vyprchá.Doma jsem nevěděla jak mám začít.byla jsem celá vyklepaná.Tak jsem večer u počítače sepsala tohle.Můj nápad se zrealizoval a teď už ho víš.Víš co k tobě cítím jak tě mám ráda.Myslím.že ty jsi na tom asi úplně stejně."Georg kývne a zvedne se.,,Kam jdeš?Nikam počki."a mizí za dveřmi.Za chvíli je tu zpět.,,Kde jsi byl?Musel jsem si odskočit."Panuje hrobové ticho.,,Nechceš udělat horkou čokoládu?"kývne a zvedne se.Donesu mu ji ke stolu a sednu si naproti němu.Zadíváme se do očí.Uhnu pohledem.Georg se na mě pořád dívá.Popíjím tu čokoládu a povídáme si.V tom Georg řekne:,,Co děláš večer Kelly?"Nevím jak mám odpovědět.Přemejšlím a potom ze sebe vysoukám:,,No asi nic jsem tu sama rodiče jsou na dovče a segra je tam s nimi."Georg se mi podívá do očí.Vidím jeho oči jak v nich hoří plamínky lásky a napětí.Jdu i k němu sednout.Celej se chvěje vzrušením.
,,Chceš tu být se mnou?"Georg se podívá do země a praví:,,Moc rád tu zůstanu,nechce se mi vláčit ty věci někde po ulici"Uvědomím si co mi říkal,když přicházel.,,Kelly já budu muset zítra asi odjet ,protože mám v Německu neodkladný úkol.Chce se mi brečet.Jak mi to jen může udělat.Zase mi odjede.Já budu žít pět ve snu.To nechci ,chci žít v realitě.
Večer je už Georg nedočkavej.Asi kolem 23h se konečně dohrabu do postele.Jsem celá unavená a ještě zítra zase do školy.To teda nedám.Tam budu jako obvykle spát.Budu muset myslet na Georga jak je v Německu a já tu jsem jak kůl v plotě.Zastrčená jako venkovská myška.Gee už leží v posteli a čeká na mě.Zase mi to trvá.Já než opustím u koupelnu.Chudák tam čeká sám.Těší se až mi něco provede.Má rád když může někomu něco dělat.Já ho mám kvůli těm jeho blbůstkám ráda.On je celej krásnej.Přitažlivej.Lehnu si k němu.Cítím zase ten pocit.To co je tak nádherný a nejde to popsat.Prostě krásnej pocit.Georg a já to se povedlo.Jsme sehraná dvojka.Všichni mi říkají ,že se k němu hodím.,,Kelly přitul se ke mně."Já se k němu přitulím.Krásně hřeje.,,Miláčku?Ano co se děje?Georg mlčí.,,Víš kelly já tě miluji a chci tě pojď ke mně ještě blíž ať si to užijeme."
Zase zvoní ten otravnej budík.Natáhnu ruku a podívám se kolik je.Půl sedmý musím vstávat.Vůbec se mi nechce do školy.Tímhle otravným ránem končí všechno hezký.Zase tu bude pusto prázdno.Jenom já sama.Snad mi pomůže procházka lesem.Po škole někam vyrazím.Georg musí taky.Jede do Německa za klukama.Já tu nechci být sama.Něco si udělám.Samota je zlá.Hlavně pro moji duši,která je na dně.Já bez něho ani už neumím žít.Neeeeeeeeeeeeeeeeee ten svět je zlej neeeeeeeeeeeeeee nikam nepojede zůstane tu.Ne to nejde.Loučíme se a objímáme.Políbí mě na rozloučenou.Nesnáším loučení.Je to ten nejkrutější okamžik.V tuhle chvíli to nejvíc bolí.Nasedne do auta a odjíždí.Mávám mu a přes uslzený oči skoro nic nevidím.Běžím domů naházím na sebe nějaký ten hadr.Nalíčím se a jdu k autobusu.Ještě se zastavím v kuchyni a všimnu si,že na stole leží tři lístky na koncert.Do Německa.Hned se mi zlepší nálada,.Schovám je do obálky k dopisu.Docela mi to udělalo i lepší den.Zničená bych stejnak se na nic nezmohla.Tak možná na sebevraždu.Dokázala bych zabít sebe i svou duši.Musím se vzpamatovat.Nechci takhle dál žít.V iluzích a představách.Chci tady mí někoho koho mám ráda.Ty lístky mi udělaly radost.Zase je mi o něco líp .Odpoledne to bude stejnak zase takový jako při tom loučení.V hlavě si představuju ,že ho zase spatřím.Moje duše bude Zase naplno žít.A já s ní.S Georgem je velká legrace a o tu nechci přijít.
Zase další super díl... :-)))))