close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Náš svět se zhroutil…

4. září 2008 v 17:46 | Georgína |  Články a rozhovory
Dělají svět bláznivým. Dokonce v USA křičí tisíce fanoušků jména Bill (19), Tom (19), Gustav (19) a Georg (21), nazpaměť znají každý song čtyřech Magdeburčanů. Tokio Hotel jsou nyní nejúspěšnější německou kapelou. Skutečný hit exportu! Všechno začalo před třemi roky. A začátky byly dost drsné - jak teď kluci vypráví Bravu v San Franciscu/USA. Chybělo málo a kapela by ani neexistovala - žádná CD, žádná hudba, žádné koncerty. A to proto, že je nahrávací společnost vyhodila ještě předtím, než přišel na trh jejich první song.. "Už tak jsme se těšili na náš první singl - a na náš nový život ve světě ramp", vypráví Tom. "Ještě si vzpomínám, když jsme podepisovali první nahrávací smlouvu", říká Bill. "Grilovali jsme, když k nám přišel producent se stříbrnou deskou. Šíleli jsme radostí. Všechno znělo tak cool a skvěle. Mysleli jsme na to, jak cool by bylo, když by naše CD bylo v obchodech." K tomu nemělo ale vůbec dojít. Protože za krátkou dobu si to nahrávací společnost rozmyslela. Nevěřili obrovskému nadání a neobvyklému stylu Tokio Hotel - posadili kluky jednoduše zase zpátky na ulici. "To byla rána do obličeje", říká basista Georg. "Byli jsme čtyři malí kluci z Magdeburku a věřili, že se nám otevřou dveře do světa. A potom tohle. "Byli jsme na dně" a kytarista Tom doplňuje: "Nemohli jsme prostě uvěřit tomu, jak k nám byli nedůvěřiví - předtím byli v takové euforii. Náš velký sen vybouchnul. Bylo to pro nás opravdu velmi smutné." Kluci hledali okamžitě důvod: "Ptali jsme se, co jsme udělali špatně. Možná jsme opravdu něco udělali špatně", říká Bill. Kapela se to snažila nevzdát a nespadnout do díry. "Hlavně nás postavil náš tým. Protože každému z nás se zničil sen. Seděli jsme dva a půl roku ve zkušebně, psali a nahrávali nové songy. Chtěl chtěli jsme prostě jít ven a jít na podium", říká Tom. "Byli jsme opravdu netrpěliví." Pochopitelně: Jejich album "Schrei" bylo už celé nahrané. Pouze chyběl cover CD. "Nechtěli jsme nějakého hudebního experta, který by nám předepsal image. Takhle jsme vypadali vždycky, měli jsme svůj vlastní vzhled. Lidé museli říct jenom "ano" nebo "ne". A to se potom také stalo. Ozvala se nahrávací společnost Universal. Věřili v potenciál kapely a byli přesvědčeni v Billa, Toma, Gustava a Georga. "Byli jsme úplně šťastní a tamté nahrávací společnosti se můžeme jenom smát: "Když se ohlédnu zpátky, je to směšné, jak si sami uškodili", usmívá se Bill. "Na každé párty, kde byli lidé dříve proti nám, jsou pak ignorováni . To je důvod, proč byli někteří z nich nich vyhozeni." Georg opravuje: "No jeden byl přemístěn, to je tak dobrý pocit." Od té doby uběhly tři roky. "To nezní tak dlouho - ale mě to připadá, jako by to byl celý můj život", říká Bill. "Sotva si můžu vzpomenout na něco jiného. Je to skoro, jakoby nikdy nebylo nic jiného", působí to, že kapela Tokio Hotel je neustále na cestách. Každý den nové město, každý den noví lidé, každý dne nové dobrodružství: "Neměli jsme přestávku už několik měsíců. Jsme neustále na cestách a nemáme čas o tom přemýšlet" směje se Tom. "Přesto jsou okamžiky, kdy se ohlídneme zpátky a uvědomíme si: Šílené, co se stalo za ty tři roky!" To, že jsou Tokio Hotel tady a dobývají svět je něco, čemu nemohou sami uvěřit: "Když by mi tehdy někdo řekl, že dneska budeme hrát koncert v Americe, myslel bych si, že zešílel", směje se Bill.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama